Kreslím - ještěři, potomci věčného ohně 2

23. října 2017 v 19:47 | Dragita |  Mé kresby
Po hodně dlouhé době jsem dostala chuť kreslit - nešlo mi psát, odrovnala mě rýma (taky trochu zánět šlach na levé ruce). Zbylo mi tedy jen čtení a obyčejná tužka. Během tří dní tedy vzniklo deset obrázků. Protože kreslím jen občas, mám dojem, že se mo neposouvám, ale tady jsem docela spokojená - horší to není, někde se mi dokonce povedly i tváře. Budu je víc cvičit.

Většina kreseb se vztahuje k mé knize Dračí město (vyjde v Hostu 2018). Pořád se snažím nějak věrohodně zachytit své hlavní postavy. Tužkou jsou pro mě kresby nejrychlejší, stínuji málo - jednak proto, že bych to ráda digitálně vybarvila a taky proto, že si ve stínování nejsem jistá. Asi jako s tvářemi.
 

Knižní hitparáda březen 2017

5. dubna 2017 v 13:15 | Dragita |  Knižní hitparáda
Měsíc uplynul jako voda a už tu máme duben. Březen byl super knižní měsíc. Musím říct, že se mi povedlo přečíst pro mě rekordní množství knih (však to znáte, jakmile vás skolí chřipka, či něco podobného, je nejlepší mít u sebe kupku knih a nevystrčit nos, dokud se neuzdravíte). Dokonce jsem si na chvíli odskočila od fantastiky a nelitovala jsem. Někdy pomáhá si rozšířit obzory. Ještě tu mám připravené nějaké detektivky.

Tento měsíc jsem si vystačila s vlastní knihovnou. Slíbila jsem si, že letos budu víc číst nakřečkované výtisky.

Knižní hitparáda leden/únor 2017

10. března 2017 v 16:39 | Dragita |  Knižní hitparáda


Letošní rok s sebou parádně hodil a už tu máme březen. Já také nezahálím, čtu každou volnou chvíli, abych z příběhů a načerpala klid a rozvahu, abych se ponořila do jiných světů životů. Někdy je to potřeba, ale většinou je to nesmírná zábava.

Nové charaktery, nová dobrodružství, nové tragédie a světy. Mytologie a magie, přediva osudu. Převážně čtu fantasy a young adult fantasy, ale mám v hledáčku i detektivky a příběhy ze života. Jen se k nim dostat.

Myslím, že se mi zatím dost daří přeplnit letosní plán. Na Goodreads.com jsem si dala svůj letošní cíl 30 knih. Vzhledem k tomu, že jsem předchozí dva roky nesplnila čtyřicet, slevila jsem ze svých požadavků a hle. Najednou jich mám už 12 za sebou a další 3 rozečtené. Což je celkem slušné skóre na to, že ve volném čase ještě píšu příběhy.
 


Stěhování doupěte vol.1

7. března 2017 v 13:01 | Dragita |  me zapisky

Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat. No, uvidíme. Kdo se stěhoval, o tom ví určitě své. Já to také dvakrát v životě zažila. Ale tentokrát to bude jiné, nové a trochu děsivé.

Rozhodla jsem se podělit se s vámi o veškeré fáze mého PRVNÍHO stěhování o samotě.

Do malého bytečku, který budu mít jen sama pro sebe. Vlastně mám ještě černého pasažéra - vlčáka Hagiho (ale kus border kolie v sobě vážně nezapře). Pomohou mi rodiče (už trochu starší), snad bratr a pak zbývám já a pes.

Asi se budu muset naučit držet správně šroubovák, ale to půjde. Když už si sama vyměním žárovky, nahodím pojistky...


Knižní hitparáda za rok 2016

5. března 2017 v 13:45 | Dragita |  Knižní hitparáda

Sice už ám začíná březen, ale i tak jsem se rozhodla podělit se s vámi o knižní hitparádu.

Loni jsem přečetla JEN 29 knih, což je nejméně za posledních pár let.

On to byl vůbec hektický rok, je to vidět na aktivitě blogu (ne že by se tento nějak lišil). Mou čtenářskou duši aspoň hřeje vědomí, že se mi letos daří držet krok a dokonce svůj plán překonávat - už jich mám za sebou 13. Jsem hodně aktivní na Goodreads.com, kde jsem se před lety uhnízdila a musím říct, že je to pro mě zatím nejlepší platforma na sdílení názorů a sledování nových knih.

Tak pokročíme k seznamu, protože bych vám chtěla pár titulů doporučit. Podle mě jsou nejlepší ty knihy, které si chci přečíst znovu, znovu a znovu. Cosi ve mně zanechají, přemýšlím nad nimi i po dočtení a čas... se na ně s chutí vrhnu znovu. Ne všechny v mé soukromé knihovně jsou takové, a právě proto jsem ráda za poklady, na které během čtení narazím. Máte to taky tak?

Nebudu vypisovat, která kniha by skončila na prvním místě, protože by jich hodně skončilo na stejné příčce. Četla jsem málo, ale velmi silné příběhy, které mě oslovily.




Vydané knihy a povídky

15. prosince 2016 v 12:03 | Dragita

Vzhledem k tomu, že se mi postupně rozšiřuje portfolio vydaných povídek, rozhodla jsem se všechny shrnout do jednoho článku, aby byly přehledně na jednom místě. Brzy se k nim přidá i kniha, tak je myslím akorát čas na změnu. Dosud byly sborníky, kterých jsem se účastnila, vidět vlevo v menu, teď budou postupně přibývat v tomto článku.

Jak jsem pekla cukroví

14. prosince 2016 v 17:14 | Dragita |  Jak si žiju - články
Už kolikrát jsem si říkala, že bych měla psát něco jako veřejný deník, zápisky ze života nebo něco podobného. Protože leckdy je u mě doma (a nejen tam) pěkně veselo.

Ráda píšu, tak proč se nepodělit, třeba se pobavíte, třeba ne, to už nechám na vás.
Každopádně, život mi vždycky přichystá něco nového - což pro tento rok platí na 1000% (už si ani nepamatuji jediný týden, kdy by se něco nestalo - mimo normu.)


Jak jsem pekla cukroví

Fénixcon 2016 a křest Zombie Apokalypsy

8. prosince 2016 v 17:58 | Dragita |  me zapisky

Rok se s rokem sešel a znovu se konal Fénixcon. Jen tentokrát v hotelu Vista v Brně. Těšila jsem se na program, na známé tváře a přátele, se kterými se pozdravím. Ono se to nezdá, ale naše země je vcelku velká, takže cony jsou nejlepší příležitost, jak se potkat a chvíli si popovídat.

Ráno jsem pečlivě vyhledala trasu a pak doufala, že můj částečný orientační smysl zafunguje a já se v Medlánkách nezamotám. Naštěstí jsem cestou potkala Vendy (lyra-journal.blog.cz) a společně jsme Fénixcon našly. Na první pokus. Dokonce nás potěšilo, že hotel vypadá uvnitř lépe než zvenčí.

Protože jsem se neplánovaně zdržela, dorazila jsem až před polednem, ale naštěstí úplně akorát na zajímavý blok s autory o psaní - Jak se rodí kniha -
Mluvilo se o vydávání knih, osobních zkušenostech. Bylo tam dost narváno, takže kdo přišel pozdě (jako já) stál hezky vzadu. Ale stálo to zato.


Knižní přání 2016

4. prosince 2016 v 11:36 | Dragita

Zdravím všechny čtenáře,

blog ležel dlouho ladem, ale už se postupně vzpamatovávám z velkých životních změn, nové práce a vůbec letošního roku. Chybí mi psaní recenzí, srovnání nejlepších knih, knižní tipy nebo jen vykecávací články. A proto jsem se rozhodla veřejně se podělit o knihy, které bych letos k Vánocům ráda dostala. Není jich málo a přiznám se, že už mám parádní absťák z toho, jak jsem půl roku nedržela v rukou novou knihu.

Zachránil mě včerejší Fénixcon, kde jsem dostala výtisk Zombie Apokalypsy, kde mám povídku - Mrtví se někdy vracejí - Normálně mě zombíci naprosto míjejí, ale možnost stvořit netypické neživé potvory, živící se dušemi, místo mozky, mě prostě zcela pohltila. Teď jen doufám, že si čtenáři užijí čtení, stejně jako já psaní povídky.

No, nebudu dlouho chodit kolem horké kaše. Letošní podzim byl opravdu plodný, takže jsem neustále koukala na krásné obálky a těšila se, až si budu moct konečně pořídit pokračování mých oblíbených sérií. Jistě to všichni znáte. Radostné očekávání, vůně nové knihy, sametově hladký obal knih, hmm. Prostě jsem knihomol do morku kostí a to, že jsem poslední dobou i málo četla, mě mrzelo. Ale mám už čtečku, blýská se na lepší časy a určitě si lépe rozvrhnu zbytek svého nepracovního času (pokud jej tedy nepohltí rukopis Dračího města :D

Takže, co bych si tedy přála?


Kresby - ještěři, potomci Věčného ohně

18. června 2016 v 10:28 | Dragita |  Mé kresby
Zdravím všechny čtenáře,
sice kreslím pomálu, ale mám pocit, že se aspoň trochu zlepšuji. Teď se mi tu nakupilo pár kreseb tužkou. Všechno do jedné se vztahují k mé knižní sérii Dračí město.

Ne vždy zobrazují konkrétní postavy z knih, spíš jsem si dala za úkol postupně nakreslit čtyři základní rasy, co existují. A sem tam nějaký ten charakter, scénku. Samozřejmě to budu chtít mít barevně, protože hlavně odstíny křídel, se rasy ještěrů ( potomků Věčného ohně), rozlišují. Zatím mám jen hrubý nástin jednoho barvení. Problém je, že mám asi špatný stůl a židli. Stačí hodina, dvě a pak mě tak bolí záda a za krkem, že se k digitálnímu barvení dlouho nedostanu. Psaní a internet jsou v pohodě, to si sednu do postele, opřu se o peřinu a polštáře a mohu tak strávit klidně celý den, jen s přestávkami na jídlo a procházky se psem.

Malování pastelkami. Ehm, já nevím, už jsem zkoušela všelijaké, ale pořád mi to připadá, jako by to barvilo dítě. Takže ne, pastelkama to nebude vymalované. Pastel mám, vypadá pěkně... ale stále to není ono. Digitální barvení je holt jen jedno. A můžu tam přemazat jakoukoliv chybu. Jen se k tomu dostat... a mít lepší stůl a židli. :D


Tak, dost vykecávání. Tu jsou kresby za poslední čtvrt rok.


Kam dál