Ještěři

4. března 2007 v 21:27 | Dragita
Ještěři (Dračí lid, děti Věčného ohně)

Jsou to bytosti vzhledem připomínajícím člověka. Chodí po dvou, jsou velice inteligentní, ale zároveň mají silnou zvířecí část, která je nutí často jednat instinktivně. Říkají si ještěři z úcty ke svým dračím bohům, velkým okřídleným ještěrům, které berou za své stvořitele. Jestli je to pravda nebo mýtus, to ještě nikdo nezjistil. Skutečnost ale je, že jsou to savci, někdy velmi teritoriální, kůži mají velmi podobnou té lidské, jen odolnější.
V některých případech se mohou s lidmi i křížit, ačkoliv je to v jejich společnosti bráno jako nepřípustné. Jedinec z takového svazku nemá ve skupině valné postavení.

Ještěři mají velmi vyvinutý pud sebezáchovy a když se to naučí, hravě svůj vzhled zamaskují (žádná křídla, ocas ani tesáky vidět nejsou) budou pak od člověka k nerozeznání. Berou to jako svůj dar od Reshaqa, stvořitele.

Podstatou jsou dravci, ale v dnešní době se jejich společnost značně rozdělila. Můžeme najít společenství řízené pradávnými zvyky, kdy lovci jsou velice ceněni a jejich jediné zbraně jsou vlastní tesáky, nože a dýky.
Za poslední století se meče moc nepoužívají, jsou velké a nápadné. Přesto se s nimi bojovníci v klanech učí. Na druhou stranu můžeme najít takové ještěry, zvláště ty z Červené rasy, kterým vývoj nejnovějších technologií neskonale vyhovuje a žijí v těsné blízkosti lidí, aby je mohli jak lidi, tak technologie, využívat ve svůj prospěch.

Tím pádem se ještěři soustředí převážně na lov, sběr a obchod. Od lidí získávají většinu surovin. Menšina si zvolí řemeslo, ale o to více jsou daní jedinci v úctě.

Ještěři vlastní tesáky sloužící k trhání a lovu. Mají obrovská kožnatá křídla, podobná dračím, a dlouhý šupinatý ocas (v průměru není kulatý, ale spíše jako zabolený trojúhelník) s ostny na hřbetě. Díky druhotným znakům, jakou je barva křídel nebo velikost ostnů, se rozdělují do čtyř ras:

Hnědí ještěři, Červení, Zelení a Černí.

Smysly, instinkty a pudy mají jako divoká zvěř, citlivější a prudší než lidské. Jejich sociální interakce jsou založeny právě na nich.


Jednotlivé rasy: stručné info

Hnědí ještěři

Mají hnědá křídla jako tmavý karamel a ocas s malými zahnutými ostny. Žijí převážně v přírodě, skalních a podzemních městech a nejvíce se v dávnověku promísili s lidmi, takže jsou jim nejpodobnější. Teď se jich straní, patří k zastaralejší části ještěří společnosti (drží se tradic a moderní technologie je nezajímají - až na výjimky). Jsou nejpočetnější a nejmírumilovnější rasou.

V této době existuje mnoho klanů Hnědých ještěrů a pár království, které se liší vyspělostí. (Rozdíly jsou někdy až propastné - od měst typu Zarna, kterému se jen tak nějaké nevyrovná rozlohou, nebo obyvateli a technologiemi, skrytými ve skalním masivu, po osady spojené proutěnými mosty.

Lidem se vyhýbají a záměrně na ně neútočí, pokud mají v hlavě vše v pořádku. Najdeme je také uprostřed lidských měst, hlavně ve čtvrtích, patřících Červeným.
Většina populace Hnědých je hluboce věřící v dračí bohy, hlavně v jejich stvořitele ohnivého draka Reshaqa. (viz.dole)

Ps: ta křídla jsou špatně namalovaná, jsou moc prodloužená, mají vypadat jako u Červených.

Červení ještěři

Mají červená (spíše tmavší rudá) křídla. Žijí převážně v moderních městech a mezi lidmi, někteří vlastní malé drápky (pokud se jejich krev moc nepromíchala s lidmi.)
To, že žijí poblíž lidské populace neznamená, že se s nimi mísí. Většina jimi opovrhuje a cení si jen jejich kreativních, či technických schopností. Pokud žijí mezi lidmi, zastávají ještěři velmi důležité funkce, nebo jsou majetní (až na výjimky).

Mají mnohem divočejší naturel než Hnědí. Sestavili si složitý společenský systém, který nepřijímá výjimky ani velké odlišnosti. Buď patříte do komunity, nebo jste na vše sami.

Ve volné přírodě nestaví tajná města a osady. Jejich obydlí, jsou od lidských k nerozeznání a díky tomu jsou dokonale maskováni. Jejich města jsou rozdělena do čtvrtí, které ovládají majetné rody. Všechny se ale zodpovídají králům, jakožto nejvyšší instanci jejich společnosti.

Jejich budovy jsou většinou staršího rázu, vždy s rodovým erbem (šikovně zamaskovaným), a s bohatě rozvětvenými sklepními prostorami a chodbičkami. Uznávají nejnovější technologie a bohatě je využívají.

Mají v úctě dračí bohy a zejména ohnivého Reshaqa, jsou věrni svým tradicích a nikdo se je neodváží porušit.



Zelení ještěři

Mají mechově zelená křídla, pevné, přesto citlivé šupiny na kůži (vypadá to jako pavučina), žádné ostny na ocase. Žlutá blána jim chráni oči, zejména v podzemí. Mohou ji dát pryč jako takové třetí víčko.

Je to rasa opředená mýty a legendami, protože se odpradávna straní ostatních - jak lidí, tak ještěrů. Jejich společnost je uzavřená a nejvyšší moc v ní mají Řády, nad nimi jsou pouze králové. To, že se straní společnosti, neznamená, že jsou zaostalí. Nenašli byste lepší špehy. Dokázali spojit technologie a přírodu, která je pro ně velmi důležitá.

Mají všude oči a uši, nic jim nezůstane utajeno a zároveň je nikdo nespatří. Vynikají v maskování. Obydlí si budují převážně hluboko pod zemí.

Vyznávají stejné dračí bohy, jen některé pod jinými jmény. Hlavní důraz se tu klade na Sedmero mocných (sedm nejmocnějších draků; jimž vládne drak Legh, Pán zeleně a života. Většinou jsou bohové spjati s živly.

Lidé je zajímají jen čistě z vědeckého hlediska. Zelený ještěr nikdy nepromění člověka (až na kriminální živly) - považují to za největší zneuctění a ohrožení své rasy. V Řádech je to trestáno smrtí. Není větší cti, než stanout v jejich řadách.

Zelení mají své zájmy a těch se drží. Uctívají Matku přírodu, ztělesňovanou dračicí Laevänou.
Černí ještěři se jich podvědomě bojí. Možná proto, že ulovit Zeleného se jim vůbec nevyplatí. Od mládí se Zelený ještěr učí, jak se ubránit Černému, jak se jim vyhnout, nenechat se vystopovat.



Černí ještěři

Mají černá křídla, šedivé vlnité pruhy na kůži, větší tesáky a ostny na ocase, které jsou vzpřímenější. Mají větší tesáky než ostatní rasy, a dokonce jeden pár navíc (na úrovni horního třenového zubu).
Jsou to nejhorší predátoři na planetě. Loví ostatní rasy a jejich jed dokáže jakéhokoliv ještěra přeměnit na Černého.

Jejich společnost je pevná - buď patří k jednomu ze Zevranových klanů, nebo patří mezi Divoké. Jsou postrachem a noční můrou ostatních. Říká se jim bestie a dříve byli označování jak ještěry, tak lidmi, za démony.

Jen ti nejsilnější z nich, oplývající chladnou inteligencí, zastávají nejvyšší posty a jsou nebezpečnější, než krvelačná bestie, která zachytila pach krve. Není radno je podceňovat. Jejich záměry sahají hlouběji, než jen něco roztrhat a opít se krví nepřátel. Oni Divoké mohou ovládat (zhruba jako pán a pes, ale je tam hodně úrovní).

Lidé jsou pro ně volně dostupná kořist. Nejraději svou oběť co nejvíce mučí a trápí, což přináší uspokojení jejich zvrácené povaze.

Obývají skály poblíž sopek, skalnatých pohoří, nebo jsou součástí lidských měst. Jejich kůže vylučuje našedlý sliz, který na oběti zanechá nepříjemnou pachovou stopu. Označují si tím své území, aby varovali ostatní.

Účinnost jejich jedu:

-když Vás kousne čistokrevná bestie, do pár minut se budete svíjet v křečích a během následujících hodin se proměníte.
-když Vás ale kousne kříženec, bude záležet jestli jste člověk nebo ještěr. Člověka promění v křížence a na ještěra nemá účinek.
-Když se člověk přemění v bestii, jeho jed je stejně účinný jako u čistokrevného Černého.

Co se stane s jedincem po proměně:

V povídkách se můžete dočíst, že po rychlé proměně se probudíte jako krvelačná bestie a zabijete klidně všechny své milovné bez mrknutí oka. Že se jakoby uvnitř vašeho těla bestie usídlí a ovládne vaši mysl, bude mít všechny vzpomínky, ale chování zvířete.

Chtěla bych to trochu upřesnit, není to jako kdyby se kousnutím ve vás usídlil cizí duch a jen tak si ovládal tělo.

Je to mnohem složitější. Vlastně nejblíže k tomu má výraz rozdvojená osobnost. Jste to pořád vy, ale vaše temné Já, které má každý, se prodere na povrch, zesílí a zabije všechny dobré vlastnosti, vaši duši.

Proto si v počátcích dotyčný všechno uvědomuje, ale své tělo ani činy neovládá. Musí se dívat na tu spoušť a děs co kolem sebe šíří. Postupem času tato část osobnosti úplně vymizí bez možnosti návratu.

Kříženci mohou být zlí a nemusí, bude záležet jen na jejich vůli, udržet na uzdě svou druhou polovinu osobnosti. Ale nikdy se jí nezbaví a nikdy je to nepřestane pokoušet.


Oceánští Ještěři

Protože někteří ještěři mohou dlouhodobě zůstat pod vodou, časem se vyvinul i poddruh Oceánský ještěr. Jsou to vesměs ještěři, kteří tisíce let nevylezli zpátky na souš. Jejich těla se přizpůsobila vodě, a tak na povrchu mohou zůstat jen velmi omezenou dobu. Aby neztratili schopnost létat, začali se cíleně křížit s ostatními druhy ještěrů.

Jejich kůže i křídla nesou stopy dávného zabarvení jejich předků. Základem jsou namodralá, skoro průsvitná křídla, která háží odlesky do zelena, červena nebo hněda. Černé bestie o nich nemají ani potuchy, voda je příliš neláká.

I přes život v hlubinách ještě pořád mají dvě ruce i dvě nohy, ale modro-zelené šupiny zdobí velké procento kůže. O jejich existenci vědí jen nejvyspělejší města a spolky ostatních ras. Jejich jed je velmi slabý, nedokáže člověka úplně proměnit, jen mu dát lepší smysly a delší výdrž pod vodou. Ale takovéto proměny jsou vzácností.

Mezi prsty mají blanky a na předloktí a lýtkách jemné ploutve. Mají svůj vlastní jazyk, který je založen na vyšší tónině, takže když se chtějí naučit nějaký pozemský jazyk, mají často problém s výslovností a protahují písmenka, u kterých se to nehodí. Ovšem Centrálnímu jazyku mnozí velmi dobře rozumí. Jejich společnost by se dala označit za vyspělou - většinou.



Vlastnosti ještěrů - krátké info

Ostrý čich
sympatie, antipatie, nebo sexuální přitažlivost. To vše závisí jen na to, zda si dva "voní". Při setkání se vše odehraje během několika vteřin a během nich poznají, jestli chtějí s druhým ještěrem jen prohodit pár slov, nebo pokud jsou si sympatičtí, vznikají přátelství a dobré obchodní vztahy. V opačných případech hned vědí, že by se dotyčného nedotkli ani klackem.
Když je vůně silnější, přitahuje je - někdy až nedokáží odolat vůni opačného pohlaví, záleží na míře ovládání daného jedince, jestli setkání dopadne dobře nebo špatně. Také zde hraje roli i výchova a obecná pravidla chování v dané oblasti, města, vesnici, klanu.

Sebeovládání
je důležitou součást jejich společnosti. Ti, kteří ho postrádají (nebo ignorují jako třeba Černí ještěři: jsou častými kriminálními živly, ať už mezi ještěry či lidmi. Záleží i jakou míru uznávají v daném klanu, rodině atd. Je to silně individuální a obecně platí, že venkov je drsnějšího rázu, než větší města. Ale existují i výjimky, kdy uzavřená společnost nějakého klanu má tak striktní pravidla chování, že by nad nimi kdekdo z lidských měst kroutil hlavou.

Ostrý zrak
vidí do velké vzdálenosti, schopni přečíst detaily, které člověk okem nezachytí. Dokáží vidět barevná spektra, vlnění vzduchu, nebo slunečních paprsků. Tyto schopnosti někteří zdárně prohlubují, aby mohli cítit a vidět energii země, vody, ohně a vzduchu, nebo auru a energetické toky těla. Není to samozřejmostí, někteří ten dar mají od narození a ti ostatní ho musí získat svou pílí a trpělivostí.
Vidí velmi dobře ve tmě, ale pokud nikde není vůbec žádný zdroj světla, mají problémy podobně jako lidé.

Jemná chuť
chuťové pohárky jsou daleko citlivější, takže ostré koření a většina lidské stravy je pro ně dlouhodobě nepoživatelná. (Jinak se to rovná sebepoškozování - třeba takové chilli, česnek nebo kari je přímo zabijácké).

Hmat
na bříškách prstů mají speciální rýhování a zdrsnění, které jim umožňuje lézt po jakémkoliv povrchu, který je aspoň trochu porézní. (Kromě slitin kovů a čistého hladkého skla)

Vynikající sluch
slyší mnohem větší spektrum než lidé. Když se soustředí, tak i lezoucí hmyz v trávě. Za svůj život mohou tuto schopnost vytříbit a slyšet i ty nejmenší detaily na velké vzdálenosti. To se ale povede jen velkým mistrům.

Žábry
už zanikající schopnost, zděděná po předcích. Většině ještěří populace žábry do dospělosti zakrní, protože je nepoužívají a nestarají se o ně, narozdíl od oceánských národů. Ve vnitrozemí se to považuje za zbytečnost, ale i tak se najdou jedinci, kteří si je udrží funkční do dospělosti a aktivně je využívají.

Tyto schopnosti jsou v živočišné populaci velmi běžné, jen lidé sami o sobě je nevnímají.

Jediné, co mají ještěři navíc, je jejich schopnost telepatie.
Mohou spolu komunikovat v myšlenkách a obrazech, nebo spojit svou mysl a ocitnout se na společném místě (něco jako vlastní virtuální realita). Je potřeba se tomu naučit a tuto schopnost trénovat a prohlubovat.
Ani ta nejvyspělejší ještěří kultura neobjevila všechna tajemství mysli. Se správnou motivací a dostatkem času a vůle, mohou dokázat hodně věcí, vymykající se zažitým zvyklostem.

Důvodů, proč o nich lidé nevědí je hodně a jedním z nich je právě jejich mentální vyspělost. Mohou totiž slyšet lidské myšlenky - lidé obecně svou mysl nehlídají a samovolně vysílají myšlenky a pocity do prostoru. Jen velmi málo lidí je tak disciplinovaných, že se umí na takové úrovni ovládat.
Když se to ještěr naučí, může lidskou mysl ovládat podle vlastních úvah, nebo mu přikázat, aby zapomenul, co viděl. Tohle je hojně využíváno a každé dítě žijící v blízkosti lidí, se to musí naučit. Zneužití je chráněno zákonem - ve velkých městech (hlavně u Červených), a jsou tam vyčleněni speciální pátrači, kteří dohlíží na pořádek.

Hlavní atribut - mírně paralyzující jed v zubech

Ještěři mají ve svých horních tesácích slabší paralyzující tekutinu (jed), která jim usnadňuje lov. Svaly, ovládající jedové váčky podléhají jejich vůli, ale je potřeba se naučit je vědomě kontrolovat, jinak s jedem zbytečně plýtvají. (Což někteří neumí, nebo třeba schválně ignorují).

Na člověka to má úplně jiný účinek - způsobí u něj genetickou mutaci, proměnu, která se odehraje v rámci několika dní.

Napřed se změní to nejdůležitější - vzhled, pocity, instinkty… na první pohled od nerozeznání od normálního ještěra. Na ten druhý jen poznat, že proměnění mají jinou vůni a energii/auru/barvy charakterizující stav mysli a duše - všechno je nestálé a rozostřené. Každý ještěr pozná Proměněnce podle čichu.

Celková změna, kdy už nikdo (krom velmi důkladného genetického testu), nepozná, že daný jedinec byl dřív člověk, se odehraje během jednoho roku. Naprostá většina proměněných během té doby zpřetrhá vazby se svým lidským životem a zvolí si nové jméno, takže je nemožné zjistit, jestli se jako ještěr narodil, či ne. A dobrovolně se s tím chlubit nebudou.

Člověk, který je proměněn v ještěra, to má hodně těžké. První úkol zní, naučit se ovládat své pocity - ozve se hlad, potom sexuální pud. Třetí věcí je naučit se bojovat, aby v tomto světě vůbec přežil. Někteří proměnu nemusí zvládnout, zvláště silné pudy a primitivní instinkty, a stávají se kriminálními živly, zabijí se nebo se nechají zabít.

V jejich čelistech je také uložena zvláštní zbraň (mají ji teprve jedno tisíciletí) - pár tenkých oranžových "chapadélek". Jsou 2,5 - 4 metrů dlouhé, cca 7mm široké a žíravé jako kyselina. Ale když chtějí, slouží jen jako další pár rukou, bez leptavosti. Stejně jako křídla a ocas, se dají schovat (minimalizace, protože jinak by se jim chapadélka do čelistí nevešla.)
Pokud se je ještěr nenaučí ovládat, raději je nepoužívá, a potom během života zakrní. Většina Černých je už použít nemůže.

Někteří se s proměnou nesrovnají a dál se snaží předstírat, že jsou lidé. Tak moc popírají svou podstatu, až jim během let nepoužívání zakrní křídla i ocas. Tací mají často kratší život než ostatní ještěři.

Normální délka života - průměr 150 let (Hnědí, Červení), průměr 170 let (Zelení), průměr 250 let (Černí - ale je to zbytečné, když jsou krvelační, málokdy se dožijí padesáti). A cca 170 let Oceánští).
Ještěři do 100 let viditelně nestárnou. Je to dáno výkoným metabolismem jejich těla, jejich buňky se rychle obnovují, i zranění se jim hojí o něco rychleji než člověku. Zkušený ještěr může ponat stáří jedince podle očí, chování, oděvu, ale není to průkazné.

Stravování

Charakteristikou jsou všežravci. Hlavní složkou jejich potravy je maso, potom ovoce, semínka, oříšky a traviny či květiny a zelenina (kterou získají obchodem). Obiloviny jedí v menší míře a to jen ti z měst (Červení, Hnědí, Zelení jen výjimečně, pokud nějaké získají obchodem a spíše pseudoobilniny typu amarant, quinoa, teff, pak i rýže, jáhly, ječmen), protože mají možnost dovozu z lidské produkce. Většinou je nakličují, či nechají kvasit - na jídlo, či nápoje.
Ještěři neholdují farmaření a pěstování. Jsou to obchodníci, lovci, sběrači.
Z větší míry se stravují bez tepelné úpravy - záleží na dané společnosti, rase, klanu.

Náboženství:

Většina populace je věřící, ale záleží také na lokalitě a vyspělosti společnosti, kde ještěr žije. Silnější víra je patrná mimo města, v klanech a kmenech. Nikdo se bezprostředně nestraní, všichni, i ti, kteří se neúčastní oslav a rituálů, se neodváží hanit božstvo - berou je na vědomí, i když jen okrajově. Je to silně individuální.

Základem je víra v dračí bohy, kteří je stvořili k obrazu svému. Hlavním bohem, vládcem ostatních, je Reshaq - ohnivý drak. Zelení mají víru, že je stvořil Legh, bůh zeleně a života a Černí uctívají jediného boha a to Zevrana - temného draka, pána chaosu.

Napříč planetou se mohou jména trochu měnit, Reshaq, Legh a Zevran, jsou však stejní všude.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ichigo Ichigo | Web | 15. ledna 2011 v 10:05 | Reagovat

máš to fakt zajímavě vymyšlený ;)) ...podle toho popisu mam asi nejrači zelený xD

2 Dragita Dragita | 15. ledna 2011 v 11:27 | Reagovat

děkuji:-)Kdybych si sama sebe představila jako ještěra, zřejmě bych byla nejradši hnědo-červená :-D

3 wendySP wendySP | 24. února 2011 v 19:09 | Reagovat

Tak jsem sem nakoukla a musím uznat, že to máš celkem promyšlený ;-) a konečně jsem pochopila některé ty věci z povídky...jinak se tady ještě porozhlídnu, vypadá to tu hezky :-)

4 Dragita Dragita | Web | 24. února 2011 v 22:15 | Reagovat

díky, právě jsem dostala radu, očíslovat neznáme pojmy, a ve spodu udělat odkazy, kde čtenář dozví více, abych povídku nezahlcovala, uvidím, jak to zkloubím;)

5 Illienel Illienel | E-mail | Web | 23. února 2014 v 12:52 | Reagovat

Zajímavé, hezky vymyšlené, nemo mě trošku štve, že ty Černé bestie jsou tak silné a mají tolik schopností. Ale líbí se  mi, jak jsi popsala tu "rozdojenou osobnost" a to, že Kříženec může svou vůlí tu zlou část potlačovat. Zelení jsou zajímaví, získali is mé sympatie už jen svým popisem, u Hnědých s emi líbí, že žijí v přírodě, neútočí moc na lidi a nejsou tak divocí, jako Červení, u kterých se mi ale moc líbí, jak jsi popsala jejich typické domy. Takový dům by se mi taky líbil. No a podle obrázku s emi nejvíc líbí Oceánští. Na nich mě velmi zaujalo i to, že o nich Černí neví. Ano, vidím v tom nějakou naději pro boj s Černými. Ale třeba se úplně pletu, počkám na příběh. :-)

6 Dragita Dragita | E-mail | Web | 23. února 2014 v 15:44 | Reagovat

[5]: děkuji za komentář a zájem:) Černí jsou silní, ale kdyby ne, tak by nebyli takovou hrozbou :) Já osobně nemám oblíbence, i když občas inklinuji k Zeleným a Červeným. Ale mám je ráda všechny - protože každý má své pro a proti :)
Kniha (Síůa duše) je ve stádiu úprav, abych ji mohla konečně nabídnout nakladateli- tady je zatím první pár kapitol, nebo jsou tu i jiné ještěří příběhy, kratší i dělší.
Větší tvorba je na http://piste-povidky.cz/profil/Dragita

7 Adarra Adarra | 17. května 2014 v 18:57 | Reagovat

Tak konečně taky trocha teorie... Je to zajímavé, líbí se mi to. :-)

8 Dragita Dragita | E-mail | Web | 18. května 2014 v 15:23 | Reagovat

[7]: díky, tohle je jen tak na okraj :) Je a bude toho mnohem více :)

9 tatave tatave | 29. června 2014 v 8:25 | Reagovat

Me ze nejvíce líbí kříženci protože mohou potlačit zlou ztranu

10 Dragita Dragita | E-mail | Web | 30. června 2014 v 10:20 | Reagovat

[9]: To mohou, ale je k tomu potřeba hodně silná vůle a vnitřní disciplína :-D  :-)

11 anailer anailer | 8. července 2014 v 13:30 | Reagovat

Zajímavé vysvětlivky. Tak jsem se konečně dozvěděl co jsou vlastně ti ještěři zač.
Nevím kterou rasu bych si oblíbil,přesněji řečeno asi žádnou,ať už jde o vyspělost,krvelačnost,uctívání tradic nebo náboženství,každá má své pro a proti (Ano,včetně záporných černých :-D)
Já osobně nejsem ten konzervativní typ,který by tolik tíhl k tradicím naopak technologie a moderní technika to moje :-) tím nicméně neříkám,že se mi tvůj příběh nelíbí. Pokud se ti svoji knihu podaří vydat,tak se budu snažit dostat se co nejrychleji do knihkupectví kde se prodává a koupit si ji. Záležet však bude také na mých možnostech a to z toho důvodu,že nejsem plnoletý a je tu určitá (i když nepravděpodobná) možnost,že mi moji zákonní zástupci její koupi zakážou. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama