me zapisky

Shrnutí - srpen a září

6. října 2013 v 20:45 | Dragita
Za srpen jsem to nějak nestihla sepsat, tak tu bude krátké shrnutí za oba uběhlé měsíce. Je to hlavně z toho důvodu, že některé knihy se mi prostě nepodaří dočíst a tudíž na ně nebudou recenze.

Také bych ráda sepsala, které knihy byly podle mě nejlepší, které zklamáním a hlavně jaké jsem měla úlovky do své stále se zvětšující knihovny.

Tak jdeme na to:)




V zajetí múzy

22. září 2013 v 22:06 | Dragita


Kde se vlastně múza v nás bere? Vážně - ráda bych tomu přišla na kloub, protože poslední dobou ke mně přijde, na nic se mě nezeptá a celou mě pohltí nehledě na to, kolik mám rozděláno jiné práce, jaké mám povinnosti a co jsem slíbila třeba jen za recenze na blogu.

Na druhou stranu jsem moc ráda, že ji mám zpět, že v ní mohu koupat a objevovat nové osudy a příběhy doposud skryté. Měla jsem totiž takové období, zhruba něco přes rok, kdy jsem nedokázala napsat ani řádku, natož kreativně přemýšlet. Bylo díky frustrující náročné práci, kdy mě při smyslech udržovaly jenom knihy - ten rok jsem jich přečetla čtyřicet, což je a mé poměry opravdu hodně.

Nalezení sama sebe

26. května 2013 v 15:24 | Dragita

Už pár měsíců zpátky, se můj život začal měnit. Napřed pomalu, ale neustále nabírá na rychlosti a já si jen uvědomuji, jak moc je to potřeba. Přelomit zažité zvyky a zlozvyky, programy, které nás naučili vlastní rodiče - jako třeba dřž hubu a krok, když budeš neviditelná a malinká, nikdo si tě nebude všímat a nikdo ti neublíží, jdi s davem a bude to pořádku, neprojevuj se...)

Co mě k tomu přivedlo? Napřed mé zdraví, ne nadarmo se píše, že tělo přesně ví, co naše duše potřebuje a dává nám najevo, co se jí nelíbí. Dává nám najevo, že to co děláme, není pro nás to pravé, ničí nás to, jak na těle tak na duši a záleží je na člověku, jak moc svému tělu a duši naslouchá.

Já neposlouchala, dlouhou dobu.

Potřebovala jsem se najít, prostě najít to, co blaží mou duši, co mě dělá šťastnou. Netvrdím, že jsem na konci cesty, ale dnes jsem si (když jsem po dlouhé době poslouchala hudbu v šalině:) uvědomila, co bych dělala nejraději. Co i chybí, abych byla šťastná, usměvavá a plná života. Teď, v této době.
Moje tvorba. Moje psaní a kreslení. Mým tělem projede záchvěv tepla, jen si vzpomenu na to, co už mám za sebou a co mohu ještě dokázat, na to, až jednou mé knihy budou v regálech knihkupectví a lidé si je budou moci koupit. To je můj sen, co mě činí šťastnou. Co mi rozzáří oči a vlije do mého těla novou energii. Dokonce přesně vím, jak bude vypadat obálka mé trilogie Ještěří lidé. Fakt. Dokonce vím, koho požádám o kresbu:) Vidím to úplně do detailu.
Mám plno nedokončených příběhů, nebo čekají na revizi. Mám plno poznámek po několika papírových blozích o světě ještěrů, které chci zkompletovat. Mám i několik kreseb, které ještě nespatřily internetové vody.

Krásné velikonoce:-)

1. dubna 2013 v 20:15 | Dragita

Velikonoční pondělí nám pomalu končí, tak doufám, že jste si všichni pořádně odpočali od všedních starostí a nabrali novou energii do následujícího měsíce. Myslím, že ji všichni budeme potřebovat.
Stačí mi jen se kouknout ven, na stromy obtěžkané sněhem a bílé cesty a silnice. Jaro se nám letos zapomnělo, tak mu musíme pomoci.

Shrnutí - Listopad

9. prosince 2012 v 18:58 | Dragita


Celý listopad tu nepřibyla ani jedna recenze a já bych to chtěla trochu dohnat. Po práci mi vždy zbývalo jen pár hodin volného času a já ho využívala hlavně na čtení a psaní. Proto teď píšu tento článek, kde rozepíšu stručně svůj názor na všechny knihy, co jsem za ten měsíc přečetla. Bude mi chvíli trvat než sepíšu plnohodné recenze - odhaduji tak týden, čeká mě teď pěkná dovolená. Takže se mrkněte a doufám, že vám to trochu pomůže v rozhodování, jestli si tu knihu stojí za to přečíst nebo ne.
Během prosince proběhne menší úprava blogu, protože můj původné plán ze září mi nedává spát a já ho konečně příští týden začnu realizovat :)

Literární deníček 13.8. - 19.8. 2012

21. srpna 2012 v 13:06 | Dragita
Sice pozdě, ale minulý týden si pořád živě pamatuji. Nedělala jsem nic jiného, než psala. Ráno jsem chodila na magnety, potom do města, a potom psát až do noci:-)
Také jsem si obohatila svoji sbírku MP3, které poslouchám k tvorbě.

Two steps from hell - Protector Earth
Nightwish - She is my sin

Letní dumání - Jak hodnotím knihy

15. července 2011 v 10:04 | Dragita


Chtěla jsem napsat i článek, podle jakých kritérií si knihu vyberu, ale sloučím to dohromady, aby se to nepletlo. Mám celkem přísná kritéria, tak jsem zatím narazila jenom na tři knihy, které jsem prostě nedokázala dočíst.

Napřed samozřejmě vybírám podle žánru, protože upřednostňuji fantasy, sci-fi a horory. Nic přehnaně romantického u mě nemá šanci, i když výjimka potvrzuje pravidlo, pár historických románů se mi líbilo.

Druhá věc je, čeho se ta kniha bude týkat. Je to z vesmíru? Obsahuje to emzáky? Apokalipsu? Odehrává se to v minulosti-budoucnosti? Tak v tom případě po knize sáhnu okamžitě.Tyhle témata přímo zbožňuji.

Třetí věc, po té co mě zaujalo téma, si přečtu anotaci a následně recenze na několika webech i blozích. Zatím se mi všichni recenzenti trefili do vkusu. Musím přiznat, že i krásná obálka udělá svoje - to už ji potom musím mít doma v knihovničce:-)

A jak knihy po té hodnotím?




Valná většina hodnocení - 60% zaujímá čtivost - to znamená, jestli jsem ji zhltla na jedno přečtení, nebo když nemám tolik času, jestli jsem se nemohla dočkat, když přečtu dalších pár stránek, ať už u oběda v práci nebo v šalině. Také styl jazyka, jakým je to psané. Třeba u Šlechty jsem si dlouho nemohla zvyknout na divný přítomný čas, který používal hlavně při boji (seká, otáčí se, roztíná...) připadalo mi to hodně divné. Nebo momentálně čtu Lukjaněnkova a musela jsem si zvykout na jeho květnatý jazyk typu - jež, jenž, alespoň, poněvadž a takové různé rozvité výrazy.

Samozřejmě do hodnocení se promítne i téma 20% - jak se povedlo autorovi vše zpracovat - jestli je v průběhu knihy vše vysvětleno, jestli je tam nějaké překvapení, co jsem nečekala. Třeba kniha Aréna smrti mě velmi potěšila svou nepředvídatelností. Pokaždé jsem tušila jak to bude a hned v zápětí to bylo úplně jinak. Díky tomu mě kniha velmi bavila. Samozřejmě potěší, když se mé tušení vyplní. Pokud v knize nejsou žádné informace zamotané, dostává ode mně plný počet.

Další menší část zaujímá samozřejmě dojem, po přečtení knihy 10% - jaký to ve mě nechalo pocit? Když jsem dočetla


Smečku jedním dechem, nebo i Arénu smrti, prudce jsem vydechla a peprně si zanadávala. Ještě teď ve mě zůstává z knih velmi silný pocit. Vcuclo mě to děje nevídaným způsobem a nakonci vyplivlo tak rychle, že jsem potřebovala několik minut, abych se vzpamatovala. Ano, takové knihy já miluju a budu je doporučovat všema deseti.



Samozřejmě poslední část, kterou hodnotím je konec 10% - možná jsem divná, ale konec knihy opravdu zasáhne do hodnocení. Samozřejmě není to tak, že špatný konec je hnedka body dolů - to by asi ode mně King moc nedostal. Ne, je to celkové hodnocení, jestli příběh pomalu gradoval, nebo rychle vyůstil, jestli mě potěšil nebo naopak příšerně zklamal. A to třeba stylem psaní, když je konec odfláknutý, tak moc bodů nezíská. Poslední díl Sapkowského mě tímto směrem naštval, během 4 stránek všechny pozabíjel a šmitec. Napínavý konec na pokračování je vždy hodnocen kladně - když nemohu dospat do dalšího dílu.

Tak jste nakoukli ke mě pod pokličku, jak vidím hodnocení knih já. Knihy mám moc ráda a vždy si najdu čas na čtení. Jen mám drobnou úchylku, jakmile kniha na webech nemá kolem 90% a více, tak mě prostě nezajímá - leda, kdyby mi ji někdo věrohodný doporučil;)

Mějte se Dragita

Dragita online a končí s Red Bullem

12. července 2011 v 0:23 | Dragita
Konečně nám technik dnes k večeru zapojil internet s televizí, u které jsem nevolky několik hodin zůstala, protože máme na 14 dni zdarma HBO a právě tam dávaly Vzhůru do oblak (UP!), který jsem viděla naposledy na podzim. Opravdu povedený animák, kde je hlavním hrdinou nevrlý důchodce a tlustý kluk, který ne vždy všechno chápe. Přidejte k tomu létající barák, mluvící psy a ztracený svět v jižní Americe a světe div se - je to dost dobré:-)

Knihy mého dětství...

11. července 2011 v 11:21 | Dragita
Dnes jsem si přečetla opradu krásný vzpomínkový článek u Polgary na téma vyrůstání s Harrym Potterem a popadla mě vlna semntimentality vzpomínání. Každý vyrůstal s nějakými knihami, které ho chytili za srdce a příběh v nich žil svým vlastním životem. Vždyť kdo si někdy nepředstavoval, že hrdina je on sám, že prožívá to dobrodružtsví na vlastní pěst?

Zkouškové je konečně za mnou

3. června 2011 v 20:16 | Dragita
Byl to velmi vyčerpávající měsíc, ale to vám nemusím říkat, některé to teprve čeká a někteří mají za sebou třeba i maturitu nebo se učí na státnice.
Poslední dobou jsem toho moc nenapsala, protože zkoušky mě vyčerpaly především psychicky, zvláště ta pondělní mi dala zabrat, ale udělala jsem ji s odřenýma ušima. Vyházela tři čtvrtiny naší třídy, ale pokud vím, včera to všichni udělali napodruhé.

Jen mám drobný problém týkající se mého času. Nevím, co dělat dřív a nakonec neudělám vůbec nic a den je fuč. Toužím psát až by se mi z hlavy kouřilo, několik nápadů mi právě koluje v hlavě a mě přímo svrbí prsty, abych je hodila na papír (obrazně řečeno do wordu). Jenže mám i další zájmy, můj obchůdek na fleru trochu stagnoval, tak jsem se vrhla na šití šperků,čtyři jsou vyrobené, tři mám rozdělané a tři v plánu + nějakých 8 kuliček, abych měla i nějaké jednodušší a levnější šperky. Je léto, všechny ženy nosí výstřihy a je přímo hřích neozdobit se nějakým barevným skvostem.

 
 

Reklama